Tvar Máchových Cikánů

Abstract

Máchovi Cikáni mají v české literární historii výjimečné postavení, Jsou totiž Máchovou prózou, jíž byla doposud věnována přílišná pozornost, protože román jako celek vyšel poprvé 21 let po autorově smrti (roku 1857) a že se nezachoval jeho autograf. Následkem toho se stalo, že téměř všechna literatura o Cikánech má ponejvíce textologický charakter a řeší otázky jejich autorství. Této problematice se věnuje autor ve svém příspěvku. Oldřich Králík, který ještě na počátku padesátých let považoval Karla Sabinu za pouhého upravovatele Máchových Cikánů, jej v šedesátých letech označil za jejich autora. Pavel Vašák pak v polemice s Králíkem ve dvou knižních publikacích dokázal, že tvůrcem Cikánů je zcela nepochybně Karel Hynek Mácha. Autor také považuje, že Máchovi Cikáni jsou próza romantického vidění a cítění českého básníka, a podrobně analyzuje morfologickou strukturu díla. Pak srovnává Cikánů s dílem německého romantika Clemensa Brentano, z jehož hry Založení Prahy si Mácha zaznamenal ve svém Zápisníku tři citáty a později si vypsal rozsáhlou pasáž z referátu Heinricha Steffense o Brentanově knize Hořké utrpení Pána našeho Ježíše Krista.The following components participate in the composition structure od Mácha’s novel: protagonist title, motto (from Polish poets), significant day (Jewish Sabbath), anagnorisis, the background of nature (storm), auxiliary character, auxiliary prop (letters), miles gloriosus and situational framework. A thematic, semantic and compositional axis is created by a stone, around which the crucial actions of the novel take place. At the end of the study K. H. Mácha is compared to his German contemporary Clemens Brentano.