K eufonii německých básní Karla Hynka Máchy

Abstract

Autor analyzuje stylistické prostředky, která využíval Karel Hynek Mácha ve svých německy psaných básních. Dříve se německy psanými básněmi Karla Hynka Máchy obsáhle zabýval Pavel Eisner. Sledoval jejich inspirativní vzory, charakterizoval jejich němčinu a hudebnost. Autor zjistil, že básník pronikal do tajů, zákonitostí nebo praxe tvorby, reagoval také na inspiraci německou poezií. Za vrchol této tvorby považoval Poustevníka. Máchovy básnické počátky byly snad obdobím učednickým, ale v práci s jazykem dovedly objevovat jeho estetickou hodnotu a dovedly ji nalézat i v němčině. Pak autor příspěvku zjistil, že touto otázkou se již někdo zabýval, a přišel k závěru, že osobnosti, jako jsou George Gordon Noël Byron nebo Adam Mickiewicz, pracovaly podobně s angličtinou či polštinou.Karel Hynek Mácha (1810–1836) became famous as an outstanding romantic poetic personality in reflections and description. He manager Czech poetic sordiny perfectly. These abilities also started to appear at the beginning of his poetic production written in German. The poem Poustevník is considered the top of that. Not only this poem but also the others use euphonical means of German masterfully and with the emphasis on their aesthetic function and meaning.