Jak je „udělána” Čepova Polní tráva z hlediska zobrazení literární krajiny a prostoru

Abstract

Krajina u Jana Čepa tvoří jedno z dominantních témat. Autorovým úkolem není zhodnocení funkce tohoto toposu v celku Čepovy tvorby, která, jak je známo, osciluje mezi literární tvorbou a esejistikou, ale záběr, jenž si klade otázku po povaze literárního obrazu krajiny v konkrétním textu. Pro tyto účely si autor zvolil prózu Polní tráva. A proto analýza Čepovy povídky Polní tráva je účelově zaměřena k problematice literární krajiny a obecně k prostoru ve fikčním světě a k odkrytí některých základních mechanismů textové výstavby, které se podílí na výrazné evokační síle krajinných a prostorových aspektů povídky. V prvé řadě má zde důležitou funkci rytmus prózy, který chápeme jako komplexní jev, dominantní strukturující princip výstavby textu. Jeho dílčími složkami je nejen rovina jazyková, syntaktická, motivická, tematická, ale současně např. plán kompoziční či narativní v podobě přechodu mezi hledisky vypravěče.Author describes a way of construction of literary space in the short story of J. Čep entitled Polní tráva. He emphasizes meaning of prose rhythm described by a writer. Rhythm is the most important component of construction, not only stylistic, but above all of structural and semantic construction of described text. Author is especially looking at scenery, which is a dominating topic of J. Čep’s short story.