Nové lexikální jednotky motivované jmény českých politiků

Abstract

Autorka se zabývá depropriálním tvořením nových slov v českém jazyce, který je častý a produktivní jev, jehož analýzou lze reflektovat aktuální pohyby jak ve slovní zásobě, tak potažmo i na politické scéně. Podařilo se ji zaznamenat produktivitu některých slovotvorných typů, upozornit na zvýšené užívání prefixace a na módní užívání internacionálních prefixů. Materiál získala jak z velkých normativních slovníků (Slovník spisovného jazyka českého, Nový akademický slovník cizích slov), tak ze slovníků neologizmů (Slovník neologismu, díl1. a 2.), rozdílný je pouze výběr a četnost heslového materiálu. Tento materiál doplnila svým vlastním. Oba soubory pak srovnala. Při komparaci vlastního a slovníkového materiálu se ukázalo, že absence přechýlených pojmenování má vyloženě pozitivní konotace, a při analýze nových pojmenování z hlediska expresivity se většina slovotvorných typů jeví jako neexpresivní, avšak z kontextů byly v drtivé většině případů patrné negativní konotace spojené s lexémem.The author focuses on the description of neologisms warranted by proper names, functioning as deproprial words or expressions. On this basis she tries to prove that deproprial way of creating new words in the Czech language is a very productive and frequent derivational process. The analyzed material comes from everyday newspapers and comprise neologisms created from the proper names of politicians. The author also tries to follow what happens with them in the field of language and how they spread in the lexical store of the Czech language. The author divides the material into thematic groups, in which she distinguishes formal subgroups (nouns, adjectives, adverbs). She pays attention to the increased use of prefixes and the creativity of those who invent neologisms (verb formations improper from the point of view of word formation rules), which she believes are the general tendencies in the development of modern Czech.